Správným výběrem dětské sportovní obuvi předejdete riziku úrazu

Bílé cvičky s gumou přes nárt, tzv. jarmilky, patřily ještě v 80. letech ke cvičební uniformě všech žáků. Dodnes se prodávají, ale pro sportování se příliš nehodí – nohu totiž nijak nepodporují ani netlumí nárazy. Poradíme vám, podle jakých hledisek se řídit, když vybíráte dětem kvalitní obuv na cvičení.

„I já jsem v dětství nosila v hodinách tělocviku bílé cvičky s gumou přes nárt, protože jsme je měli všichni a jiná možnost tehdy nebyla. Dnes vím, že jejich jedinou výhodou bylo, že se po nich dalo čmárat propiskou, takže jsme si je různě vylepšovali nápisy a obrázky… Ale jinak to byly spíš takové papuče, se sportovní obuví neměly moc společného, protože nohu nikterak nepodporovaly. Navíc měly podrážku, která nebyla schopna tlumit nárazy při běhu či doskoku,“ vzpomíná na kdysi povinnou školní obuv Kristýna Přibylová, která vede v Praze dětské profesionální tělocvičny Monkey´s Gym.

Prodyšné a odpružené

První krůčky Podobné cvičky se sice stále prodávají, ale zkušená trenérka by je rodičům určitě nedoporučovala. Mnohem vhodnější budou kvalitní prodyšné textilní tenisky se zavazováním na tkaničky a dostatečně odpruženou podrážkou. Musí mít ovšem správnou velikost – tedy nesmí být ani malé, ani velké, aby se v nich noha příliš nehýbala. Stélka by měla být kvůli pocení ze savého materiálu, nejlépe vyndavací, aby se dala dobře vysušit, a špička spíše kulatějšího tvaru kvůli postavení prstů v obuvi.

„Sportovní obuv pro děti musí mít pevnou patu i špičku, měla by být dostatečně ohebná a mít kvalitní podrážku, která je schopna dobře tlumit nárazy při běhu a skoku. Materiál by měl být i na svrchní straně prodyšný – ideálně textilní, pro chladnější dny může být i z usně,“ doporučuje Kristýna Přibylová.

Pozor na „výhodné“ nákupy

Naprosto nevhodné jsou boty s otevřenou špičkou nebo patou, u nichž hrozí nebezpečí úrazu. To samé platí u bot s nesprávně vybranou velikostí – pokud jsou příliš malé, dochází k otlakům prstů, ve velkých zase dítě zakopává a může dojít k pádu.

„Rodiče se často nechají zlákat nákupem levných sportovních bot, které vypadají lákavě, ale jsou zhotoveny z umělých materiálů, v nichž se dětské nohy zbytečně potí. Nákupem takových bot svým dětem škodí. Na sport se rozhodně nehodí ani oblíbené „kroksy“ nebo sandály – oba tyto typy obuvi jsou vhodné na teplejší dny, nikoli však na intenzivní pohyb, při kterém je třeba mít nohu správně zpevněnou,“ připomíná trenérka.

Cvičení bosky? Jen na trávě a na koberci

První krůčky A je vhodné cvičit bosky? „Vždy velmi záleží na povrchu, na kterém děti sportují. Na tvrdém venkovním povrchu nebo na parketách v tělocvičně je cvičení na boso naprosto nevhodné. Výjimky platí pro dovádění v přírodě na trávě a pro menší děti při pohybu na vyměkčeném povrchu (koberci) – zde můžeme bez obav doporučit i pohyb bez obuvi, který dětem nikterak neškodí a naopak přispívá ke správnému vývoji nožní klenby,“ upozorňuje Kristýna Přibylová.

Rodičům, kteří poprvé přicházejí do tělocvičen s nejmladšími dětmi, jež teprve začínají chodit, pak doporučuje obout jim měkké „capáčky“, které chrání nožičku před chladem a současně mají neklouzavou podrážku, což dětem první krůčky pěkně usnadní. Zároveň také varuje před často podceňovaným nešvarem, a sice používáním bot po starším sourozenci – nohy totiž mají tendenci si botu uvnitř nošením „vytvarovat“ dle chůze, postavení prstů a tvaru šlapky. Chůze v obuvi, která se takto přizpůsobila prvnímu nositeli, pak může dalšímu dítěti s jinak anatomicky tvarovanou nohou uškodit.

5 znaků kvalitní dětské sportovní obuvi:

+ pevná pata

+ pevná špička

+ dostatečná ohebnost

+ kvalitní podrážka schopná tlumit nárazy při běhu a skoku

+ prodyšný materiál – ideálně textilní, pro chladnější dny z usně