Cvičení s odborníky pomáhá dětem odbourávat nesprávné pohybové návyky

Chybné postavení nohou při chůzi, špatná pozice při sedu – to jsou příklady nesprávných pohybových návyků, které vídají odborníci u batolat a dětí předškolního věku. Pokud se je nepodaří již v počátku podchytit a napravit, mohou děti v budoucnu trpět bolestmi zad či kloubů.

„Ideální je začít budovat u dětí pohybové návyky již od útlého věku a celé předškolní období pak klást důraz na dostatek různorodého pohybu a všeobecnou průpravu, která zajistí komplexní rozvoj všech důležitých oblastí pohybového vývoje. Předčasná specializace a tlak na výkon, nebo naopak nedostatek pohybu můžou vést u dětí k širokému spektru potíží, jejichž řešení je pak s přibývajícím věkem obtížnější,“ říká Kristýna Přibylová z profesionálních dětských tělocvičen Monkey´s Gym, které jsou určené dětem od 6 měsíců do 7 let, a kde vedou lekce cvičení podle Moderního konceptu pohybové všestrannosti. Ten je sestaven odborníky a zahrnuje vše, co si děti musí v prvních měsících a letech svého života v oblasti sportu osvojit.

7 otázek pro Kristýnu Přibylovou, zakladatelku profesionálních dětských tělocvičen Monkey´s Gym

1. S jakými nesprávnými pohybovými návyky se u dětí v tělocvičnách nejčastěji setkáváte?

U batolat je nejčastějším nešvarem tzv. W-sed, tedy pozice, kdy dítko sedí na zadečku mezi patami. Tento sed je z hlediska budoucího pohybového vývoje velmi nevhodný, proto je třeba začít s nápravou co nejdříve a vyžaduje od rodičů i hodně trpělivosti. Ve stejném věku někdy děti přicházejí s nesprávným postavením nožek při chůzi, případně třeba preferují jen chůzi či běh po špičkách. V takových případech vždy doporučujeme konzultaci s fyzioterapeutem, který určí nejlepší postup.

U dětí od 3 do 6 let je pak hodně znát, zda se děti aktivně věnují pohybu, či ne. V tomto věku se formují pohybové vzorce, a tak je ještě možné vývoj pozitivně ovlivnit. Pokud tedy do kurzů cvičení přijde dítko s méně vyvinutými pohybovými schopnostmi, věnujeme se mu tak, aby si postupem času vše osvojilo a naučilo. Všechny důležité mezníky pohybového vývoje – jemnou a hrubou motoriku, koordinaci pohybů a rovnováhu, hody a skoky, běh – lze s úspěchem trénovat tak, aby si pravidelně sportující dítě v tomto věku osvojilo správné pohybové návyky.

2. Do jakého věku dítěte je ještě možné nesprávné návyky odbourat?

Důležité je, aby se případná patologická odchylka od správného pohybového vývoje řešila co nejdříve a po konzultaci s odborníkem. Záměrně zmiňuji slovíčko „patologická“, protože různých odchylek od tabulkového vývoje je hodně a často vůbec nemusí jít o problém. Každé dítě je jiné a každé má své tempo. Pokud se tedy žádná z důležitých fází vývoje nepřeskočí a vývoj probíhá plynule, byť třeba s drobným zpožděním, pak není třeba dělat si obavy. V případě, že se přece jen nepodaří vše podchytit včas a dítko nemá osvojené všechny potřebné pohybové návyky, je náprava často možná i v pozdějším věku. Zde je pak nejlepší, aby rodiče spolupracovali s odborníky, kteří poradí nejlepší cestu ke zlepšení.

3. Pokud se dítě špatných pohybových návyků včas nezbaví, jaké mohou nastat komplikace v jeho pohybovém vývoji?

Zde hodně záleží na tom, o jaké nesprávné návyky jde. Ty, které se objeví ve velmi útlém věku a nejsou pouze důsledkem drobného zpoždění ve vývoji, je určitě nutné aktivně řešit s odborníky a zasadit se o jejich nápravu. Ta může být dlouhodobá a vyžaduje hodně trpělivosti, ale rozhodně se vyplatí se takové terapii věnovat.

U předškoláků pak s jistotou víme, že například jednostranná pohybová zátěž nebo předčasná specializace vedou k tomu, že se u dětí nevyvíjejí svaly a pohybová soustava souměrně, což má v pozdějších letech vliv jednak na jejich sportovní výkony, ale hlavně to může vést k bolestem zad, krční páteře, kloubů a podobně.

4. Jaká je podle vás nejlepší prevence špatných pohybových návyků u dětí?

Obecně lze říct, že stejně jako u dospělých, je u dětí vhodné případným špatným návykům předcházet – a to nejlépe pravidelným pohybem řízeným i neřízeným. Řízený pohyb zahrnuje lekce cvičení nebo plavání pod vedením zkušeného lektora, neřízený je pak ten, kterému se dítě věnuje ve volném čase –dovádění s kamarády, jízda na kole, lezení po stromech…

V odborných publikacích se hovoří o tom, že by se děti měly hýbat alespoň hodinu denně – pohyb může být rozdělený do více bloků a měl by zahrnovat různé složky – od chůze, přes pohyb v přírodě, řízené cvičení, které u dětí podporuje správné pohybové vzorce, plavání, jízdu na kole atp. Pokud se rodičům podaří zajistit tuto všestrannost a pravidelnost, pak je téměř jisté, že se případným nesprávným návykům jejich dítko buď zcela vyhne, nebo se budou průběžně zlepšovat.

5. Na co by se měli rodiče připravit – co je nutné udělat pro to, aby cvičení a náprava byly úspěšné?

Důležité je vyhledat odborníky na problematiku, kterou rodiče se svým dítkem řeší, a následně se řídit jejich radami. Těmito odborníky může být dětský fyzioterapeut u závažnějších potíží nebo zkušený trenér v momentě, kdy jde jen o nutnost korigovat drobnější odchylky nebo posílit některé svalové skupiny. Zcela zásadní je vytrvat a nevzdat to v momentě, kdy se náprava nedaří dle našeho pohledu dostatečně rychle. Pravidelnost, trpělivost a důslednost jsou tím, co musí do nápravy rodiče vložit tak, aby své ratolesti skutečně pomohli.

6. V čem vidíte největší přínos pro rodiče, kteří se rozhodnou přijít na odborně vedené kurzy již s malým miminkem?

Rodiče, kteří přicházejí do kurzů s miminky nebo batolaty, si sami dobře uvědomují jejich význam a důležitost pro vývoj svého dítěte. Často se ptají a zajímají se o to, jak mohou cviky z tělocvičny použít i v domácím prostředí. Díky pravidelnému pohybu, na který si dítě v kolektivu vrstevníků zvyká přirozenou cestou, pak mají skvělý základ pro další pohybový rozvoj. Výhodou je určitě i to, že se díky cvičení pod vedením kvalifikovaných trenérek a trenérů daří předcházet špatným návykům, a hlavně podporovat ty správné.

7. Měla byste nějaký praktický tip pro rodiče nejmenších dětí, které se poprvé „dávají do pohybu“?

„Rodiče často překvapí, jaké pokroky začne jejich dítě dělat, když začne lezení trénovat místo na kluzké podlaze na koberci. V rámci „tréninku“ můžete hrát s dětmi různé hry – schovávat se jim, aby vás hledaly a lezly za vámi, nebo jim pokládat do určité vzdálenosti na zem hračky, aby si pro ně musely samy dolézt. Ale i když už se nemůžete dočkat, až si váš potomek poprvé sám sedne, buďte trpěliví a zdržte se toho, abyste ho sami posazovali,“ vzkazuje rodičům Kristýna Přibylová z profesionálních dětských tělocvičen Monkey´s Gym, která je sama maminkou tří dětí.